Dva neskutečné sportovní příběhy připravil uplynulý víkend sportovním fanouškům našeho regionu. Nejprve se hrálo v sobotu hokejové derby mezi Uherským Ostrohem a Uherským Hradištěm. Ostrožané už nevyhráli pět zápasů za sebou a čekalo se, že na stadiónu v Hradišti je domácí tým jednoznačně smete. Hosté z Ostrohu nastupovali k zápasu takřka v domácím prostředí. Ze slušně zaplněné haly byla většina fanoušků hostů, kteří také vytvářeli bouřlivou kulisu zápasu.

Fanoušci obou klubů se nenudili ani vteřinu. Téměř padesát minut domácí dotahovali vedení Ostrožanů. Zápas gradoval v poslední třetině. Hradiště vyrovnalo a nakonec byli hosté rádi za bod, když se v závěru zápasu ubránili dvojnásobné přesilovce domácích. Těsně po zápase vznikl rozhovor s největší posilou Ostrohu Tomášem Němčickým, který má v naší nejvyšší soutěži odehráno téměř pět stovek ligových zápasů. 

Uh. Hradiště - Uh. Ostroh 4:4. 

„Čekal jsem, že nás Hradiště přejede,"
obával se před zápasem kapitán Ostrožanů

Zmapovat bohatou hokejovou kariéru Tomáše Němčického by zabralo takřka půl stránky. Mimo jiné kluby hrával šest sezón za extraligový Zlín a na svém kontě má i mistrovský titul ve slovenské lize s bratislavským Slovanem. Ve svých šestatřiceti letech se vrátil tam, kde s hokejem začínal. Do rodného Uherského Ostrohu. Před derby utkáním reagoval kapitán hostů na žádost o pozápasový rozhovor takto: „Pokud nedostaneme moc branek, tak klidně přijďte." Po zápase, který skončilo remízou, nevěděl jestli se má z bodu radovat nebo smutnit.

Co chybělo, abyste se postarali o největší překvapení krajské ligy?

Hráli jsme padesát minut výborně a měli jsme to dobře rozehrané. Velká škoda, že jsme zápas nedovedli k úspěšnému konci.

Byl to nejlepší výkon Ostrohu v letošním ročníku soutěže?

Začátek jsme měli dobrý. První dvě kola jsme hráli výborný hokej a dobře jsme hráli také s jedním favoritů ligy s Moravskými Budějovicemi. Potom na nás přišla možná trošku krize. Dneska si myslím, že jsme hráli jeden z nejlepších zápasů, ale rozhodly naše individuální chyby.

Co konkrétně rozhodlo o výsledku? Co máte na mysli?

Nechali jsme se až příliš často vylučovat. Měli jsme ten zápas dotáhnout do vítězného konce. My nejdeme do žádného utkání jako favorit a každý bod, který urveme, je pro nás dobrý.

Zdálo se, že domácí měli příliš vlažný vstup do zápasu. První třetina byla jednoznačně ve vaší režii...

Nemůžu mluvit za ně, ale my jsme k utkání nastupovali zodpovědně. Takové zápasy už se nemají pouštět. Je to škoda.

Uhráli jste remízu u soupeře, který je na prvním místě tabulky a zatím neokusil hořkost porážky. Překvapilo vás to?

Určitě mě to překvapilo. Čekal jsem, že nás domácí přejedou. Myslel jsem si, že podle odehraných výsledků budou herně lepší.

Zhruba šest minut před koncem jste si vzali oddechový čas a na střídačce jste měl hlavní slovo. Co jste říkal spoluhráčům?

Tam jde spíš o to říct si základní taktické věci. V takovém okamžiku nejde hrát hekticky, to se musí uhrát s chladnou hlavou a hráči si musí držet svoje místa. Nám se často stává, že hrajeme hekticky a v dobré víře chceme udělat to nejlepší. Potom zbytečně propadáme a dáváme šance soupeři.

Co říkáte na výkon rozhodčího? Nevylučoval hráče na obou stranách přece jenom příliš často?

Nemůžeme říct špatné slovo. V tom kraji se to takto píská, že nás rozhodčí na závěr poslal do třech? Tak já to beru. Když jsou fauly, tak ať se to píská. Rozhodčí nemůžou ke konci taktizovat, kdo má kolik vyloučených a musí pískat všechno.

Kdy jste vůbec hrál naposled okresní derby proti Uherskému Hradišti?

V létě jsme hráli jeden přátelský zápas, ale kdy jsem hrál proti Hradišti v mistrovském utkání, to si fakt nepamatuji.

Před sezónou jste přišel jako největší posila klubu. Měl v tom prsty váš bratr, který Ostroh trénuje?

Určitě. Chtěl jsem trochu pomoct. Před začátkem soutěže jsem vůbec nevěděl, co ta liga obnáší a jakou má úroveň. Po devátém kole můžu říct, že je tady spousta mladých a šikovných kluků a hraje se velice slušný hokej.

Téměř celý život jste se živil hokejem. Co vlastně děláte teď po skončení profesionální kariéry?

Pracuji pro jednu firmu ve Zlíně. Je to firma, která se zabývá výrobou plastových výrobků a já mám na starosti velkoobchody hlavně v Čechách, takže hodně cestuji. Bydlím ve Zlíně a do Ostrohu jezdím dvakrát týdně na tréninky. Hokej mám dneska už jenom jako koníčka ve svém volném čase.  

A tady je fotbalová reportáž

Na sportu je krásné to, že nemůžete nikdy vědět konečný výsledek a každý zápas je jiný.
Žádné utkání není předem nalajnováno a i ten největší favorit může prohrát.

Přesvědčily se o tom v nedělním odpoledni fotbalistky pražské Sparty, které hrály na staroměstském Širůchu odložený zápas proti domácímu Slovácku. Fotbalistky Sparty Praha jsou v naší lize něčím jedinečným. Jejich kádr tvoří skoro samé reprezentantky a v lize prohrály naposledy před pěti lety. Ani sám trenér Sparťanek Dušan Žovinec nevěděl, kdy jeho mužstvo naposledy prohrálo v ligovém zápase. „Tak to jste mě chlapi zaskočili, to si fakt nevzpomínám," marně lovil v paměti. Pomohl až asistent, který si vzpomněl, že to bylo naposled před pěti lety proti Slavii.

Zajímavé byly také pokřiky obou mužstev před zápasem.
Sparťanský pokřik zněl takto: „Byly bychom krávy, kdybychom to nevyhrály!"
Fotbalistky Slovácka šly do zápasu s bojovným chorálem: „Jeden za všechny, všichni za jednoho." Samotný průběh zápasu měly ve svých rukou nebo vlastně nohách po celou dobu  sparťanky. Neustále vedly a Slovácko vyrovnalo až deset minut před koncem. Uběhla devadesátá minuty a pomezní rozhodčí ukázala, že se budou nastavovat dvě minuty. Slovácko kopalo roh a asi nejmenší hráčka na hřišti Veronika Hoferková hlavičkovala směrem ke sparťanské brance. Podařilo se jí neskutečné - míč zapadl za záda hostující gólmanky. Radost domácích fotbalistek byla obrovská, bylo to takové malé Naganno v podání domácích. 

Fotbalistky Slovácka porazily Spartu!

Uherské Hradiště - Lídr první ligy žen Sparta Praha po pěti letech prohrál v lize! Skalpem nejlepšího českého týmu nabitého reprezentantkami se můžou pyšnit od neděle fotbalistky Slovácka, které zvítězily 4:3 díky brance Hoferkové v nastaveném čase.

1. FC SLOVÁCKO - SPARTA PRAHA 4:3 (0:1)

Dvakrát odložené utkání s gigantem ženské ligy se hrálo v termínu, který trenérka domácích Jitka Klimková nepamatuje. „Je to neskutečné, po Mikuláši jsme rozhodně ligový zápas ještě nehrály. První odložení chápu, Sparta hrála ligu mistrů, ale druhý odklad kvůli únavě sparťanek z reprezentačního zápasu jsem nestrávila ještě teď. O utkání přitom Sparta věděla týdny dopředu a zápas se odkládal pár hodin před výkopem," nevěřícně kroutila hlavou Klimková.

Od úvodního hvizdu se hrál svižný duel s mírnou převahou pražské Sparty, která šla do kabin s vedením 1:0. A když po hodině hry proměnila penaltu Pivoňková, nevypadalo to se Slováckem dobře. Domácí rychle odpověděly střetou Strožové z 25 metrů, jenže Pražanky přidaly v 72. minutě třetí gól. I další branku dala Sparta, tentokrát ale do vlastní sítě. Zaslouženého vyrovnání se domácí dočkaly deset minut před koncem. Na rohový kop si nejvýše naskočila Juráková. Hektické představení pokračovalo dál a o čem hráčky Slovácka před zápasem jenom snily, se jim splnilo v nastaveném čase. Nejlepší hráčka na hřišti Veronika Hoferková po centru Poláškové mířila hlavou přesně.

Domácí trenérka Jitka Klimková mluvila po zápase ještě se slzami štěstí v očích. „Poté, co jsme prohrávaly 1:3, je vítězství úžasné, nepopsatelné. Jsem strašně ráda, že se nám po tolika letech podařilo porazit Spartu. Děkuji všem holkám, daly do toho utkání úplně všechno. Že zápas zlomíme takovým způsobem, jsem nečekala ani ve snu."

Kouč Sparty Dušan Žovinec porážku přijal sportovně. „Musím domácím pogratulovat k zaslouženému vítězství. Dostali jsme góly po hrubých chybách v obraně a Slovácko dalo do hry víc srdíčka. Mělo větší touhu po vítězství než my."

Slovácko: Bednaříková - Cahynová, Hýlová, Strožová, Polášková - Blažková, Hoferková, Marcoňová (81. Lečbychová), Vlasatíková - Bartovičová, Juráková (87. Dudová). Trenérka: Jitka Klimková.

„Když jsem dala gól, tak mně vyhrkly slzy,"

přiznala po zápase střelkyně vítězné branky Slovácka proti Spartě.

V posledním podzimním duelu byla ústřední postavou ligy fotbalistek Slovácka proti pražské Spartě. V nastaveném čase vstřelila vítězný gól domácích a chytit na hřišti po utkání ji bylo téměř nemožné. Jediná reprezentanta z kádru svěřenkyň trenérky Jitky Klimkové Veronika Hoferková se neustále objímala se spoluhráčkami a zdravila nadšené fanoušky. Téměř dvacet minut po utkání si Veronika přece jenom našla čas na pozápasový rozhovor.

V průběhu podzimu jste znovu oblékla dres Slovácka. Vaše švédské angažmá spojené se studiem už je u konce?

Ne, není u konce. Ve Švédsku skončila sezóna daleko dřív jako u nás, a tak jsme se domluvili s trenérkou Slovácka Jitkou Klimkovou, že bych mohla odehrát pár zápasů za Slovácko.
Linköping povolil přestup s tím, že se tam na jaře zase vrátím. Celou příští sezónu bych měla hrát ve Švédsku. Do léta je to spojené s mým studiem, a co bude dál, to se ještě uvidí. To nevím ještě ani já.

Zápas proti Spartě je pro Slovácko vždycky svátek. Jak byste tentokrát okomentovala vítězný duel?

První půlku jsme byly takové nějaké utažené. O poločase jsme si řekly, že prohráváme jenom o jeden gól a pořád je ten zápas hratelný. Po druhé brance Sparty jsme začaly hrát na brejky a gól Katky Strožové nás nakopl a začalo se nám dařit. A ten závěr - to byla prostě neskutečná fantazie.

Vstřelila jste vítěznou branku v nastavení. Byl to váš nejdůležitější gól kariéry?

Ne, nebyl. Vím, že jsem dala ještě jeden strašně důležitý gól, ale teďka jsem úplně rozrušená a nemůžu si vzpomenout kdy a kde to bylo. Když jsem dala tento gól tak mně vyhrkly slzy. Mohl to být i můj poslední gól v dresu Slovácka, já sama totiž nevím, jestli se do mužstva ještě někdy vrátím. Z toho důvodů to byly strašně krásné pocity. Člověk si vždycky přeje dát takto důležitý gól, zvlášť když je zápas tak vyhrocený.

Celý zápas jste dotahovaly vedení soupeřek. Věřila jste, že můžete utkání ještě vyhrát?

Vyhrát ne, ale věřila jsem, že budeme remizovat. V to jsem pevně věřila, i když Sparta vedla o dvě branky.

Sparta si zápas proti Slovácku dvakrát odložila. Vy jste hrála v neděli proti pěti Sparťankám, se kterými jste společně v reprezentaci. Bavily jste se o tom?

Trošku tam s některými hráčkami došlo ke slovní šarvátce, ve stylu proč to chceme odehrát teď a nechceme to nechat až na jaro. Pořád se cítily ukřivděné, že jim nechceme vyjít vstříc, ale my máme formu teď na podzim a chtěly jsme hrát.

Veroniko, minulý měsíc jste nastoupila ve dvou zápasech za reprezentaci. Po jak dlouhé pauze  jste znovu hrála za národní mužstvo?

Do reprezentace jsem se dostala znovu po roce. Celý rok jsem tajně doufala, že mě jednou trenér zavolá. Možná to bylo i výměnou trenéra u našeho národního mužstva. Přišel tam pan Hruška. Myslím si, že kdyby tam zůstal trenér Sparty Žovinec, tak by mě asi nenominoval. Tím, že jsem měla naplánováno se vrátit ze Švédska domů, tak jsem věřila, že se na mě nezapomene. Pozvánka mě hrozně potěšila.

Hrála jste kvalifikační zápasy na ME proti Walesu a Belgii. Které utkání vám vyšlo lépe?

Hrála jsem celé utkání v Písku proti Belgii a deset minut před koncem jsem střídala v utkání v Praze proti Walesu. Oba zápasy jsme sice prohrály, ale mně se hrálo lépe proti Walesu.
S Belgií jsme hrály jako bychom byly zpomalené. Myslím si, že to bylo i špatným rozestavením mužstva. O poločase to trenér Hruška přeházel, bylo to lepší, ale na remízu už to nestačilo.   

Myslíte si, že po těch dvou zápasech jste si řekla o stálé místo v reprezentačním kádru?

To právě nevím. Šla jsem za trenérem sama a ptala se ho, jak to se mnou do budoucna vidí, ale konkrétní odpovědí jsem se nedočkala. Řekl jenom, že když bude chtít, tak mě zavolá, nic víc.

Veronika Hoferková.
Patří mezi nejzkušenější hráčky Slovácka a má na svém kontě 26 zápasů za reprezentační A mužstvo Česka. Přes fotbal se dostala na svoje vysněné zahraniční angažmá do švédského Linköpingu, kde zároveň i studuje. Letos na podzim se 27-letá záložnice, která pochází z nedalekých Bílovic, znovu objevila v sestavě Slovácka. „ S jejím příchodem jsme chytily v závěru podzimu parádní formu," řekla o ní trenérka Jitka Klimková.

   Tex a foto      Stanislav Dufka

 Kapitán Uherského Ostrohu Tomáš Němčický

 Radost hostujících hokejistů

 Poslední slovo měli domácí hráči, kteří ještě v letošním ročníku neprohrály

Takto to vypadalo po skončení zápasu.Obrovská radost v podání fotbalistek Slovácka

 Hrdinka zápasu Veronika Hoferková

Trenérka Slovácka Jitka Klimková

 Společné fotka po zápase. Na stadiónu byla strašná tma a fotilo se dost blbě