Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

Můj návrat na web: Praha se vzpomínkou na rok 1989, titulka antonínkového časopisu, ochotníci v H. Němčí, škola v Březové, Boršičané, hody ve Svatobořicích-Mistříně, Blatnička, velehradský sbor v Hluku... S Radůzou na konci

Páni (a dámy), vítám vás všechny zpět tady na stránkách! Ozývám se po dlouhých čtrnácti dnech, což je určitě jedno z nejdelších "mlčení" od doby, co jsem stránky začal někdy před deseti lety dělat - tedy od doby původních stránek http://www.slovacko.org/. Doufám, že v příštích týdnech a měsících se budu ozývat opět častěji, určitě nechci tyto stránky rušit ani psaní na nich přerušovat, naopak po "dočasném" návratu do Prahy chci Slovácko mapovat co nejvíce - byť už to nebude tak, že budu tolik jezdit po Slovácku a budu točit videoukázky, psát články a dělat fotky.

Za mé nynější mlčení "může" především návrat do MF DNES a časopis Krajem svatého Antonínka. Byť jsem v MF DNES pracoval od roku 1994 až do roku 2007, přece jen jsem si nebyl jistý, jestli práci budu zvládat, proto jsem se jí snažil věnovat co nejvíce času. V novinařině to znamená čas od rána do večera, protože práce je mnoho a člověk by ani nemusel chodit spát. Když už jsem měl ale brzy ráno nebo večer čas, dělal jsem na "antonínkovém časopisu", který by se měl zrovna dnes dostat do prodeje. Myslím, že i toto číslo 35 je zajímavé, je v něm mnoho článků i fotek a já budu vděčný každému, kdo si časopis koupí - stále stojí symbolických dvacet korun, což je na čtyřicet stran cena skutečně symbolická. Tady v Praze se už nedá za takový peníz skoro koupit ani marmeládový koblížek :)    

 

 

Pokud jde o samotné dění, stalo se toho mnoho a mnoho, o čem bych chtěl tady na stránkách psát, snad se postupně dostanu ke všemu. Budu psát pochopitelně především o dění na Slovácku, o tomto i minulém víkendu proběhly různé akce, dám odkazy na videa, fotky i texty, sám přidám nějaké videukázky. Začínám ale Prahou a včerejší Národní třídou, když jsem šel z kostela Nejsvětějšího Salvátora, ve kterém má vždy v neděli v osm mši známý kněz Tomáš Halík (který asi jako jediný dokáže zaplnit nějaký kostel mnoha mladými lidmi), stavil jsem se právě na Národní. 

Na rozdíl od rušného dění během dne tam vládl klid a tichá atmosféra, lidé nosili svíčky, zapalovali je, chvíli postáli a zase šli dál. Když jsem stál v těchto místech delší dobu a pozoroval všelijak "tančící" stovky plamínků, říkal jsem si, že na tom nejsme určitě tak špatně, jak by se mohlo zdát. Je to jako u mnoha jiných věcí - o těchto lidech, kteří si přišli se svíčkou připomenou naši svobodu, se nikde psát nebude, jsou onou "mlčící, nezajímavou, většinou", která si svobody váží a často s ní umí také žít. Proto napíši k těmto třem fotkám jako popisek to, co jsem napsal i na facebook: "Díky za každé nové, svobodné, ráno ..."         

 

 

 

Pokračování o den později - v úterý ráno 19/11

Přeji všem hezké úterní ráno,

včera ráno jsem slíbil dopsání postřehů za poslední dny ještě v pondělí, nakonec se k nim dostávám v úterý ráno - a zjišťuji, že každý den začíná pro člověka jinak, druhý den mám už chuť psát v jiném stylu, tempu a o jiných námětech ... Hola hej,  "poďme" na to ... A utečme z Prahy na Slovácko, rád píši také o Praze, ale nejsem si jistý, jestli vás tady na stránkách zajímá, jestli nechcete přece jen mnohem raději psaní o Slovácku. Cože se děje tam?

 

První se ještě vrátím k předminulému víkendu, kdy jsem byl doma a sobotní odpoledne jsem strávil v Horním Němčí. Místní ochotníci chtěli nahrát záznam svého divadelního představení, mně se do toho moc nechtělo, protože jsem jim to nechtěl zkazit, ale nakonec mě jedna dobrá horněmčanská "duša" ukecala a já sem byl rád, že jsem kývl. Né kvůli tomu, že sem dostal bohatů "tekutú" výslužku, ale proto, že mně na tom neznámém místě bylo dobře. Myslím, že jsem nebyl jediný, nebýt toho, že ochotníkům brzy po "natáčení" začínalo představení, asi bychom ještě dál poseděli a povykládali. Potvrdilo se mi, že když se takto sejdou lidé, navíc ještě ve starším domku bez televize, přijdou takovému sezení na chuť a z vytopené a "rozvykládané" místnosti se jim ani nechce. Tady se můžete podívat na první ukázky. Jen dodám, že je budu ještě upravovat, v posledních dnech ale nejsem u počítače, kde je to možné.

     

 

 

Další série dvou videoukázek je také z předminulého víkendu, po sobotním Horním Němčí jsem se šel v neděli podívat do Hluku na koncert sboru velehradského gymnázia. Byl jsem pozvaný, abych o tomto setkání napsal, navíc tomuto gymplu (stejně jako řadě jiných škol) fandím. Původně jsem nechtěl ani nic točit, ale přece jen jsem nějaké ukázky natočil a do časopisu Krajem svatého Antonínka dal i jednu fotku a pár vět - víc se nevešlo, protože už bylo po uzávěrce časopisu. Říkal jsem si, že pop ár písničkách odejdu, ale nakonec jsem vydržel až do konce - a vydržel bych ještě déle. Samozřejmě, jsem si vědom, že soborový zpěv není něco, co by "uchvacovalo" davy, ale zkuste si něco poslechnout - byl to krásný koncert, kde sólo patřilo jedné Hlučance - Klárce Elsnerové. Jestli můžu napsat Klárka, když ona je to už velká slečna :)  Uslyšíte ji hned na první ukázce, druhá ukázka je ze zkoušky, kde můžete vidět, že sboristé se dokáží také usmívat :)

 

 

Když jsem před chvílí psal, že fandím řadě škol, patří mezi ně i škola v Březové, která má velmi šikovného pana ředitele i celý pedagogický sbor. Moc rád bych sem dal odkaz na televizní pořad, který televize vysílala vlastně před několika málo dny. TADY si ho můžete pustit - jmenuje se Škola na konci světa.

 

Nyní už pojďme do Boršic u Blatnice, kde měli v sobotu 16/11 Predkaterinské zpívání, na které jsem dával také poutací plakáty. TADY se můžete podívat na fotky z tohoto zpívání a přečíst si také pěkný text od Radka Duly.

Určitě se budu v příštích dnech vracet i k videoukázkám Tondy Vrby, pár týdnů jsem o něm nepsal, ale to neznamená, že by složil ruce do klína. Naopak, stále jede na plný plyn a točí spoustu a spoustu videoukázek o lidové kultuře. Postupně budu některé vybírat sem na stránky, dám i odkaz na jeho "videoweb", který propaguju víc než kdokoliv jiný. Tady jsou ukázky ze Svatobořic-Mistřína, z pravých slováckých hodů, jak píše Tonda...

 

 

Mezi mnoha folklorními akcemi jsem si povšiml videa z kostela v Blatničce, kde už mají komplet nové vitráže. Tady na videu mluví jejich autor při bohoslužbě...

 

 

 

Toto je fotografie hlucké CM Šefranica, která ale vznikla v Praze. Muzikanty jsem vyfotil minulý týden při jejich pražském vystoupení, ke kterému mám také videoukázky - dám je ale až o víkendu, kdy budu doma u programu, kterým můžu videa upravit. Z našeho Slovácka měla vysotpuení v Praze také Argema, ale o vystoupení jsem se dozvěděl až se zpožděním. Nyní se chystají koncerty Hradišťanu, jeden bude 27. listopadu v Městské knihovně, druhý 4. prosince v pražském Obecním domě se symfoniky.   

  

Co říkáte, nepustíme si nakonec Radůzu? :)

RB