Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

Dejte mi tip na talentovaného studenta aneb Zapomeňte na gympl: TADY je Viktor z Uherského Brodu, o kterém jsem psal do MF DNES

Při mapování Slovácka se často pídám po talentovaných studentech, na které buď dostanu dobrý tip od někoho známého nebo se občas snaží samotné školy, které jsou při své propagaci stále aktivnější. V poslední době cítím takovou snahu především od škol, které mají technický obory, což je možá logické, protože právě tyto školy by nutně potřebovaly více studentů  než mají.

I pod dojmem návštěv těhto škol jim stále více rozumím v jejich údivu nad tím, že rodiče dávají děti na gymnázia a jiné školy s humanitním zaměřením, přestože je zcela evidentní, že děcka, která půjdou na technické obory, mají mnohem větší šanci najít si později práci - a to i práci slušně placenou. Proto jsem zvolil tak trošku provokativní titulek "Zapomeňte na gympl", čímž samozřejmě nechci gymply zavrhnout a dobře vím, že například tkaový ředitel gymplu v Uherském Hradišti pan Botek, by mi snesl spoustu argumentů, proč si myslí, že by děti měly odcházet na jeho školu - která je prakticky jedinou, kam se nedostane úplně každý, kdo má zájem.

 

Nicméně, zůstaňme u technických oborů a pojďme zrovna do Uherského Brodu, na tamní Střední průmyslovou školu a obchodní akademii. Právě na ní studuje Viktor Sameka, talentovaný student, se kterým jsem se nedávno setkal a měl z tohoto setkání velmi dobrý pocit. Z tohoto setkání nakonec vznkl článek, který vyšel v MF DNES, udělal jsem také videorozhovor, který si můžete pustit tady na webu.

Podle fotek se může zdát, že Viktor je hodně vážný klučina, který je čistě technický typ, neustále sedící u počítače, kde vytvořil také 3D podobu sošky, kterou drží v ruce. Pravda je ovšem jiná, Viktor se dokáže často usmívat, není až tak počítačový typ a ze všeho nejraději má pobyt v přírodě, stejně jako například rád plave nebo lyžuje.

Já se s ním ale setkal v supermoderní hi-tech budově, která sídlí na půdě Slováckých strojíren, jen kousek od jeho školy. Z ní Viktor vždy po vyučování udělal několik kroků do hi-tech budovy a tady tvořil onu sošku Černého Janka, možná nejznámnější památku Uherského Bordu. 

TADY je tedy článek z MF DNES a iDNES.cz, který jsem pod videem ještě okopíroval sem na web i s písmenky ...

 

A tady je videorozhovor, který jsem dělal s Viktorem a učitelem Jaroslavem Háblem. Z jeho slov bych vypíchl následující větu: "Viktor je talentovaný a má snahu neustále se něco učit, jeho úsilí vyniká zejména dnes, kdy si řada studentů myslí, že se není třeba učit."

Student vytvořil kopii brodského Černého Janka, odpovídá na milimetry

Nejznámější památkou Uherského Brodu je soška Černého Janka. Nadaný student střední průmyslové školy Viktor Sameka vytvořil její zmenšenou věrnou kopii. Pracoval na ní půl roku a používal při tom nejmodernější technologie. Jeho talentu si všimla i nadace, která podporuje nejlepší studenty Zlínského kraje.

"Na kopii jsem začal pracovat loni v listopadu a skončil jsem v dubnu," řekl sedmnáctiletý Viktor Sameka. Jeho denní program za poslední měsíce nebyl moc pestrý: v pět ráno doma v Nivnici budíček, v sedm škola, po dvanácté konec vyučování a do sedmi večer práce na kopii. "Občas se mě při zavírání budovy uklízečky ptaly, jestli už půjdu domů," usmíval se Viktor a ukazoval výsledek své práce.

Restaurátor Josef Petr loni v říjnu poté, co sundal sošku Černého Janka z věže

Restaurátor Josef Petr loni v říjnu poté, co sundal sošku Černého Janka z věže uherskobrodského radnice.

 

Jeho Černý Janek je sice na rozdíl od barevného originálu, který je z lipového dřeva, šedivý a z umělé hmoty, ale pokud jde o tvar, neliší se ani o milimetr. "Je to díky sedmiosému skenovacímu ramenu, který koupila škola," upozornil Viktor, který pracuje v nové hi-tech budově zapadající svým nejmodernějším vybavením i podobou do 21. století.

Vysvětlit jeho práci laikům není jednoduché, nejdříve musel s ramenem naskenovat skutečnou památku a potom dlouhé týdny vytvářet v počítači 3D podobu sošky. "Byla to mravenčí práce, ke které je potřeba ovládat různé programy," dodal student, který se označuje za dítě Slováckých strojíren, ve kterých budova stojí.

Student už vymýšlí, jak zkušenosti ze sošky využije dál

"Mám to tady velmi rád, děda mě sem vozil už v kočárku, rád chodím například tam, kde dělníci pracují se železem. Za mnohé jsem vděčný generálnímu řediteli Jiřímu Rosenfeldovi a učitelům Vladislavu Zelinkovi a Jaroslavu Háblovi," uvedl a vzápětí překvapil informací, že úplně nejraději je v přírodě. "Když jsem přijel z této hi-tech budovy večer domů, často jsem ještě vyrazil do lesa, mám rád turistiku, jezdím do Vysokých Tater i do Alp."

"Viktor je talentovaný a má snahu neustále se něco učit," popsal ho učitel Hábl s tím, že jeho úsilí vyniká zejména dnes, kdy si řada studentů myslí, že se není třeba učit. Není tedy divu, že má o něj zájem nadace, která podporuje nejlepší studenty kraje.

Samotný Viktor má největší radost z toho, že zkušenosti z práce na kopii sošky může dál využít. "Například bychom mohli takto naskenovat mnohé památky, což by mělo další využití," avizoval.

Autor:Radek Bartoníček

 

Rád bych ještě nakonec moc poděkoval Aleši Durďákovi, který mi tip na Viktora dal. A pokud víte o talentovaných a pracovitých studentech také, dejte mi, prosím, vědět!

 

RB