Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

A náš lhotský fotbal: Vítězství s Ostrohem jsme ztratili v posledních sedmi minutách.. Ale i ve fotbale jsou důležitější věci než výsledky

Včera jsem se móóóóóóc těšil na ostrožské derby mezi Uherským Ostrohem a naší Lhotou, ve fantastickém letním počasí to mohla být pěkná tečka za víkendem. Místo toho jsem musel vyrazil presovat hrozny, které by po sobotním sbírání už nedělní noc v kádích nepřežily. Z fotbalu tedy sešlo, v neděli večer jsem marně výsledek utkání hledal, a tak jsem dnes otvíral noviny s pořádným napětím - tož, takoví jsme my fotbaloví fanoušci :)

 

Výsledek? 2:2. Škoda přeškoda, říkal jsem si, protože mám pořád v "žaludku" vedoucí Nivnici a jsem přesvědčený, že Lhota má na to, aby ji předstihla. Bohužel, remíza to komplikuje, protože Nivnice zvítězila na Břestku, a má před druhou Lhotou náskok tří bodů  což je ale pořád "sranda náskok".

Přesto by byla paráda dál ji stíhat, protože "bojovat" o druhé, třetí nebo šesté místo nepovažuji za smysl, vždycky jsem byl přesvědčený, že má smysl bojovat jedině o první místa a jít vlastními cestami. Bohužel, u většiny mladých kluků je přístup k tréninkům jaký je, kdyby byl lepší, nepochybuji, že by "namachrovaná" a penězi "nadopovaná" Nivnice měla s lhotským mančaftem potíže.

 

Co k utkání s Ostrohem? Vím jen to, co jsem si přečel v novinách. Po několika řádcích jsem pochopil nejdůležitější informaci - nechali jsem si vzít vítězství v posledních sedmi minutách, což vždycky zní na dálku skoro neuvěřitelně. Kdyby se Ostroh potřeboval zachránit, což občas potřebuje, tak by člověk řekl, že se to jaksi "pustilo" - což ovšem věřím, že bychom také nepřipustili. Tady ale o žádnou záchranu nešlo, spíš nepozornost, nesoustředěnnost, nebo možná šikovnost uherskoostrožských hráčů. A když jsem u hráčů, ten nejlepší za Lhotu mě nepřekvapil. Sledovat Jirku Jurčeku zblízka je radost, paráda. A mimochodem, právě Nivničtí po tomto hráči v nedávním utkání od začátku  tvrdě šli, a nakonec si neodputili na jeho adresu odpornou rasistickou nadávku. Už proto má smysl je v tabulce předhonit a soutěž vyhrát! 

 

Co ještě k fotbalu ve Lhotě? Kamarád a mnohaletý zpravodaj z utkání Staňa Dufka se rozhodl nedělní večery trávit jinak než psaním o fotbale, takže bohužel ze stránek jaksi mizí fotbal i Staňa. Bohužel. Ale ne, že bych tě Staňo nechápal, chápu, chápu, chápu :)

 

Rád bych se tady ale v rychlosti zmínil o jedné věci, která je důležitější než výsledky. Byť kluci, kteří hrají fotbal by právě to, o čem se chci zmínit, měli mít na paměti víc, než kdokoliv jiný.

 

Tedy, za nejúžasnější považuji to, kolik obětavých a nadšených lidí se ve Lhotě kolem fotbalu točí, jak strašně moc jsou schopni pro něj udělat. Přes všechny klasické potíže a možná i spory je tato doba pro lhotský fotbal jedna z nejlepších, počínaje péčí o nejmenší kluci až po atmosféru mezi starými pány. Když jsem si nedávno za ně mohl zahrát, moc jsem si toho vážil a zároveň byl naštvaný, jak jim to kazím - zejména v útoku :) 

 

Rád bych také vzpomněl podmínky pro fotbal ve Lhotě. Chodím si na hřiště poměrně často zaběhat, takže můžu pozorovat, jaká péče je věnována úpravě hřiště i celého areálu.  Nevím, jestli by Lhotě mohla konkurovat jiná, podobně malá vesnice. Myslím, že ne. Areál ve Lhotě je nádherný, byť jistě by šlo to či ono ještě vylepšit nebo modernizovat.  Pokud tam ale přijdete, rozhlédnete se kolem, ať už po areálu, nebo do okolní krásné přírody, vsadím se, že byste museli dlouho hledat, abyste našli podobné místo. Včetně ticha, které tam panuje.

 

Omlouvám se, že nejsem ještě konkrétnější, protože vím, že za vším stojí vždy konkrétní lidé. Od skvěle udržovaného hřiště, přes nedávno udělané střídačky, zábradlí a opravené schody, přes nové sezení, nové dresy, shánění reklamy, vymalování budovy, nové záchodky a další a další věci. Vím, bylo by toho mnoho - i v takovém relativně malém klubu.

 

Bylo by skvělé, kdyby si toto uvědomovali všichni mladí kluci, kteří by se bez onoho úsilí řady lidí vůbec na hřiště nedostali. Bylo by skvělé, kdyby se v rámci svých pracovních a dalších možností snažili maximálně odpovědně přistupovat ke každému utkání a na konci sezony se odvděčili tím, co by měla být pro každého sportovce největší meta: Takovou metou je vítězství a potěšení pro ty, kteří mi k tomuto vítězství pomohli - ať už vytovřením podmínek či fanděním.

 

RB 

 

Ps. Nemám nyní na psaní moc času, ale chtěl jsem ze své hlavy dostat to, na co v ní už dlouho myslím, pokud jde o fotbal. Jistě, máme spoustu jiných radostí a starostí, mnohdy mnohem důležitějších než je "nějaký" fotbal. Každý z nás ale máme ve svém životě také místa, kam si rádi zajdeme, kde si chceme odpočinout, odreagovat se a zároveň i potěšit svá srdce. Věřím, že právě proto se fotbal zrodil.

 

A TADY najdete vždy nejčerstvější informace o fotbalovém klubu Ostrožská Lhota ...     

 

A TADY jsou stránky o výborných starých pánech ...  

 

A stránky Dušana Dufky, velkého fotbalového příznivce i činovníka ...