Vždycky tajně doufám, že léto nikdy neskončí, a kdyby přece jen skončilo, my se přece jen nějakým zázrakem vrátíme domů - na Slovácko... Bohužel, zázrak se ani tentokrát nekonal, nevrátili jsme se a léto skončilo.....Je třeba rychle zapomenout na prázdniny i dovolenou a rychle přepnout na každodenní shon, kolem osmé v redakci, odchod v šest, sedm... A každotýdenní touha odjet alespoň na víkend domů, do známého prostředí, za lidmi, které mám rád, za psaním, focením a natáčením, které je mi velmi blízké....  Bohužel, první měsíc se domů nedostanu... Prahu mám rád, ale vždycky mi bude připadat jako něci cizího, kam jsem se dostal shodou náhod jen na jakýsi dočasný pobyt...    1. září  - neděleJsme v Praze, dcery se musí připravit do školy. Ta nejmladší má velkou premiéru - Barunka jde do první třídy!!! :) Ještě předtím ale sportování :)     Jako novinář, který píše o politice bych to neměl přiznávat, ale nedělní politické debaty v televizi nesleduji. Myslím, že..